V sobotu 27. dubna 2024 jsem se vydala do Trojzemí mezi Žitavou, Bogatyní a Hrádkem nad Nisou, abych se zúčastnila Europafestu - Slavností Trojzemí. Tato akce oslavovala 20. výročí vstupu České republiky a Polska do Evropské unie a slibovala pestrý program plný kulturních zážitků a mezinárodního setkávání.
Přiznám se, že já osobně nejsem zrovna fanynkou velkých akcí s hlukem a davem lidí, nicméně vnímala jsem Europafest jako důležitou platformu pro setkávání a sdílení mezi lidmi z různých kultur. Na festival jsem dorazila se značným předstihem, takže jsem kolem půl deváté chodila ještě po poloprázdném areálu a užívala si klidného, chladného, ale nádherně slunečného brzkého dopoledne.
Prošla jsem se i po břehu nedalekého jezera Kristýna. Akce měla začít až kolem 11. hodiny a když jsem se v tento čas do areálu vrátila, ocitla jsem se v moři usměvavých tváří a nakažlivé energie. Lidé z České republiky, Polska a Německa se procházeli mezi stánky s občerstvením a suvenýry, sledovali vystoupení hudebních souborů a s chutí ochutnávali speciality z různých regionů. Atmosféra byla přátelská a uvolněná, ať už jsem se ocitla v davu u pódia, nebo jsem si povídala s milými prodavači nebo hosteskami u stánků.
V rámci festivalu jsem prezentovala náš projekt InterBridge, který se zaměřuje na propojování vědy a umění v česko-saském příhraničí. Svůj improvizovaný „stánek“ nebo spíše stanoviště jsem si zřídila nedaleko balónu, který byl plánovanou atrakcí pro návštěvníky, ale který bohužel nakonec kvůli silnému větru většinu času fungoval jen jako dekorace. Oslovila jsem řadu návštěvníků, kterým jsem rozdávala naše informační letáky a kterým jsem vysvětlovala cíle našeho projektu. Podle jejich reakcí a množství konkrétních dotazů soudím, že idea spojování vědy a umění většinu z nich zaujala. Někteří z nich se zajímali o to, jak projekt přispívá k rozvoji regionu, jiní se zajímali o naše workshopy, možnosti studia na TUL nebo výzkum nanovláken. Měla jsem velkou radost, že jsem se s nimi mohla podělit o naše vize a plány a navazovat kontakty s potenciálními partnery.
Když jsem rozdala všechny letáčky, které jsem sebou přivezla, tak už jsem si prostě jen užívala atmosféru festivalu, fotila, ochutnávala, povídala si s lidmi. Projela jsem se vláčkem EuroCity, který projížděl malebnou krajinou tří sousedních zemí, společně s ostatními účastníky jsem si vychutnala krájení slavnostního evropského dortu, a přitom sledovala vystoupení hudebních souborů na pódiu.
Každý moment festivalu byl naplněný inspirací a pozitivní energií. Europafest nebyl jen obyčejný festival. Byl to symbol přátelství, vzájemného respektu a sdílené identity. Jsem ráda, že jsem mohla být součástí této jedinečné události, propagovat náš projekt a přispět k posilování mezinárodních vazeb v srdci Evropy.
Hana Křížová
Kommentit